Kutná Hora
Město stříbra
Self-guided tours
Free tour
Kutná Hora v kostce
1
Kamenná kašna
2
GASK (Bývalá Jezuitská kolej)
3
Vyhlídka na chrám svaté Barbory
4
Katedrála svaté Barbory
5
Kaple Božího těla
6
Hrádek - České muzeum stříbra a středověký stříbrný důl
7
Restaurace V Ruthardce
8
Vyhlídka na katedrálu a GASK
9
Kostel svatého Jakuba
10
Vlašský dvůr
Premium
Kutná Hora za odpoledne
1
Informační centrum Kutná Hora - Sedlec
2
Katedrála v Sedlci
3
Kostnice
Kamenný dům
Kamenná kašna
Vyhlídka na chrám svaté Barbory
Kaple Božího těla
Katedrála svaté Barbory
GASK (Bývalá Jezuitská kolej)
Hrádek - České muzeum stříbra a středověký stříbrný důl
Top sights
see allHistorické jádro tohoto malebného města s přibližně 21 tisíci obyvateli je od roku 1995 spolu s Chrámem svaté Barbory a Sedleckou katedrálou zapsáno na seznamu světového kulturního dědictví UNESCO.
Stříbrná Horečka!
Díky těžbě stříbra, které se v okolí vyskytovalo pravděpodobně i na povrchu, šlo ve středověku o jedno z nejvýznamnějších českých královských měst. V 70. letech 13. století zde vypukla doslova stříbrná horečka a do tehdy ještě osady se stěhovaly tisíce lidí nejen z blízkého i dalekého okolí, ale dokonce i z krajů německých! Koncem 13. století odtud pocházela jedna třetina evropské produkce stříbra. Roku 1300 vydal král Václav II. zákon Ius regale montanorum, neboli Královské horní právo, který stanovil královská práva nad těžbou stříbra i mincovnictvím. Téhož roku zavedl i jednotnou minci Pražský groš a jeho ražení soustředil v Kutné Hoře. Roku 1318 byla Kutná Hora povýšena na město.
Kutat? Kutna? Kutta!
Pravděpodobně každého napadne, vcelku logicky, že jméno tohoto města je odvozeno od toho, že se zde těžilo, tedy kutalo stříbro. Ano, to je jeden ze 3 výkladů vzniku názvu. Druhá často citovaná verze vychází z příběhu o sedleckém mnichu Antonínovi. Tomu se údajně při odpočinku na poli nedaleko kostelíka Všech svatých, zjevily ve snu tři stříbrné pruty a aby nezapomněl místo, kde měly pruty být, označil jej svou kutnou a utíkal do kláštera povědět o svém vidění bratrům mnichům. Pravda je však mnohem prozaičtější... Většina původního obyvatelstva byla až do začátku 15. století německá a tak název pochází ze středoněmeckého výrazu Kutta, neboli jáma, či díra a Hora pak bylo běžné označení místa, kde se těžilo.
Ačkoliv dějiny Kutné Hory dají na rozsáhlou knihu (a že jich několik je), ve zkratce to bylo nějak takto.
Historie samotného města sahá do 13. století, přičemž jeho vznik je spjat s tradicí stříbrných dolů v této oblasti, která sahá už do století 10. V již zmíněném 13. století vypukla na území dnešní Kutné Hory stříbrná horečka, pohádkově bohaté výnosy stříbrných dolů pozvedly město na pozici druhého nejvýznamnějšího a nejbohatšího města království hned po Praze. Bohatství, které těžba přinášela, umožnilo rozsáhlé stavitelské žně, z nichž vzešla například jedna z nejvýznamnějších středověkých památek - chrám svaté Barbory.
Úpadek nastal během husitských válek, kdy bylo město několikrát napadeno a obyvatelstvo svádělo četné národnostní a náboženské šarvátky. V roce 1424 se pak Jan Žižka postaral o důkladné vypálení a novými obyvateli se stali táborští. Město se opětovně začalo probouzet až za krále Jiřího z Poděbrad a poté i za podpory Vladislava II. Jagellonského, který zde byl zvolen králem. Na konci 15. století už město svým významem konkurovalo Praze, ale následující století přineslo z důvodu dovozu levného stříbra ze Španělskem ovládnuté Jižní Ameriky konec ražby pražského groše a tím pádem pokles výnosu dolů i nižší rentabilitu těžby.
Kutná Hora hrála významnou roli v českém národním obrození. Narodili se zde archeolog Jan Erazim Vocel nebo dramatik Josef Kajetán Tyl a také zde žil a pracoval Karel Havlíček Borovský. Během První republiky byla Kutná Hora spíše ospalým městem, které však stále bylo městem památek a výletníků s vysokou kulturní úrovní. Ve městě právě během tohoto období probíhaly v částech města bezprostředně přilehlých k historickému jádru stavební aktivity, které dodnes určují jejich charakter. Vznikli tak například moderní Dvořákův Monument padlým před Hrádkem, Krohovy domy, Machoňův Okresní úřad nebo Podzemného činžovní dům. Tyto stavby ukázaly, že Kutnou Horu lze dále rozvíjet tak, aby nebyly dotčeny její historické části a aby moderní stavby daly městu důstojný rámec.