9/ Kostel svatého Jakuba

Nejstarší z kutnohorských kostelů a zároveň velikán, kterému bylo přezdíváno vysoký podle jeho 80 metrů vysoké severní věže, jež se mírně uklání k severozápadu, mohl mít svou majestátnost ještě více podtrženou, avšak jižní věž nebyla nikdy dostavěna. Výstavba probíhala od 1. poloviny 14. století až do 15. století a svým dílem přispěla i parléřovská huť.

Dlouhá historie kostela, který měl být původně zasvěcen svaté Anně, zanechala řadu unikátních památek na různá období. V interiéru kostela stojí jistě za zmínku fresky z poloviny 15. století, na kterých je možné vidět nesporně katolické motivy, které kontrastují se symboly utrakvistickými. Lze zde vidět na jednom ze sanktuářů (to je eucharistický svatostánek) místní nejstarší dochovaný nápis, jenž se datuje do roku 1356. A rozhodně se sluší zmínit i obraz Nejsvatější Trojice, jenž je součástí nynějšího oltáře a jehož autorem je Petr Brandl.

Svatý Jakub je v kostele znázorněn celkem třikrát a sice v lipové dřevořezbě Kašpara Eiglera z roku 1679, kde je světec znázorněn jako ambiciózní mladík, dále jako socha na pilíři v přední části hlavní lodi a spatříte ho i na oltářním obraze od F. X. Palka.

Do roku 1782, než došlo k zákazu pohřbívání v kostelech, zde bylo v šesti hrobkách pochováno celkem 200 lidí. Největší krypta s asi 150 pohřbenými se nachází pod presbytářem.

Zajímavostí je, že pokud byste na mapě města spojili vzdušnou čarou kostel svatého Jakuba spolu s hlavním městským chrámem svaté Barbory, kostel Panny Marie a dnes již zrušený kostel svatého Bartoloměje, vznikne vám geometricky skoro přesný čtverec. Středověcí stavitelé se tak snažili posvětit celkový prostor města a ochránit ho proti temným silám.

Learn more