Kostnice

Málokdo, z těch, kteří navštíví Kutnou horu, tedy vlastně Sedlec - abychom byli přesní - tuší, že oficiální název kostnice je kostel Všech Svatých a kostnice je jen jeho součástí. Tento hřbitovní kostel patřil původně ke zdejšímu cisterciáckému klášteru a traduje se, že zdejší opat Heidenreich, přinesl ze své cesty do Jeruzaléma hrst země z Božího hrobu a tu poté po hřbitově rozsypal. Tím se stala půda na území hřbitova součástí Svaté země a údajně se tu těla rozpadala v prach během několika dnů, a spousty lidí, nejen z Čech, ale i z okolních zemí, si přály být zde pochovány. Poslední místo odpočinku tu našlo také 30 tisíc lidí, kteří zemřeli během morových ran a zhruba 10 tisíc lidí, kteří zemřeli během husitských válek.

S budováním tohoto dvoupodlažního hřbitovního kostela, v jehož spodním patře se nacházela kostnice a v horním kaple, se začalo na počátku 14. století. V roce 1421 byla kaple vypálena husity. Když se na konci 15. století zdejší velký hřbitov zrušil, byly exhumované kosti uschovány uvnitř i vně podzemní části kostela. Zde je v roce 1511 seskládal slepý mnich do 6 velkých pyramid a traduje se, že se mu poté vrátil zrak.

V roce 1784 vydává Josef II. dekret, kterým ruší kláštery, které nejsou špitální nebo neposkytují vzdělání, a tak se ruší i ten zdejší cisterciácký, ke kterému Kostel všech svatých náleží. Majetek patřící předtím klášteru odkupují Schwarzenbergové z Orlíka, kteří nechali kostnici upravit do nynější podoby. Řezbář František Rint z České Skalice, pak pro ně vytváří světově unikátní výzdobu z lidských kostí.

Jistá bizarnost výzdoby interiéru je ovšem ten důvod, proč toto místo navštěvuje ročně kolem 400 tisíc návštěvníků z celého světa. Jak již bylo řečeno výše, slepý mnich ze Sedleckého kláštera nejprve očistil lebky zdejších mrtvých a srovnal je do 6 pyramid. Když na začátku 18. století přichází do Sedlce renovovat zdejší klášter Jan Blažej Santini-Aichel, využil dvě z těchto pyramid k výzdobě interiéru. Ovšem tu nejzásadnější výzdobu má na svědomí právě stavební mistr Schwarzenberků, František Rint, jehož jméno s letopočtem 1870 se v kostnici nachází. Ten nejprve kosti vydezinfikoval a vybělil chlorovým vápnem a poté vytvořil tuto unikátní výzdobu, jejíž součástí je i erb rodu Schwarzenberků, poháry nebo girlandy. To vše vyrobené, jak jinak než z lidských kostí. Každého návštěvníka také jistě upoutá centrální obrovský lustr, ten je prý dokonce vyrobený ze všech kostí, které je možné v lidském těle najít.

Ve veškeré této podívané, by však neměl zaniknout původní smysl toho všeho. A to jest MEMENTO MORI, neboli pamatuj na smrt.